Jagdgeschwader 53 byla stíhací eskadra německé Luftwaffe za druhé světové války. Nasazena byla především v bojích v západní Evropě, například v bitvě o Francii nebo bitvě o Británii a dále v oblasti Středozemního moře. JG 53, jejíž vznik se datuje do roku 1937, byla velmi dobře známa pod přezdívkou „Pik As“ a jednalo se o jednu z nejstarších německých stíhacích eskader nasazených ve 2. světové válce. JG 53 létala během války se stroji Messerschmitt Bf 109 různých vývojových verzí.
Geschwaderkommodore
Oberst Bruno Löerzer, od března 1937 – do března 1938
Oberstleutnant Werner Junck, od dubna 1938 – do září 1939
Major Hans Klein, od 1. září 1939 – do 15. prosince 1939
Major Hans-Jürgen von Cramon-Taubadel, od 1. ledna 1940 – 30. září 1940
Oberst Günther Freiherr von Maltzahn, od října 1940 – do října 1943
Major Friedrich-Karl Müller (zastupující), říjen 1943
Major Kurt Ubben (zastupující), od října 1943 – do listopadu 1943
Oberstleutnant Helmut Bennemann, od listopadu 1943 – do dubna 1945
V průběhu obnovy německého vojenského letectva ve 30. letech 20. století se pokračovalo v tradici zdobení letadel mystickými symboly, zejména symboly smrti, nebo jinými vzory symbolizujícími štěstí ve vzdušných soubojích.
Když v roce 1939 vznikla stíhací eskadra 53, rozhodl se její velitel, generálmajor Hans Klein, nositel nejvyššího německého vyznamenání Pur le Merit za dvadvacet leteckých vítězství ve Velké válce, vymyslet pro letku zvláštní znak. Poté, co si prohlédl několik možností, zvolil bílý kárový kámen s černým pikovým esem. Klein svou volbu vysvětlil takto: „Nepřítel musí náš znak dobře znát. Měl by vědět, že když se s námi setká, nebude mu to nic platné.“ Znak se rychle uchytil a eskadra přijala název „Pik As“.
JG 53 byla stejně jako další stíhací útvary Luftwaffe rovněž nasazena při operaci Barbarossa. V předvečer přepadení Sovětského svazu se v období od 12. do 14. června 1941 přesunulo velitelství a I/JG 53 z Německa na polské letiště Krzewica ležícího poblíž sovětsko-německé hranice u Brestu, II/JG 53 na letiště Neusidel ve Východním Prusku a III/JG 53 na letiště Suvalky v severovýchodním Polsku. Dnem 22. června zahájila eskadra „Pik As“ invazi v plné síle, ale nepůsobila jako celistvý útvar, její skupiny totiž bojovaly na různých úsecích sovětsko-německé fronty.
Štáb eskadry včetně I/JG 53 působil v oblasti Běloruska a Ukrajiny z letišť Krzevica, Pružany, Baranoviči, Gostynne, Dubno, Chrolin, Tyranivka, Žitomir a Bílá Cerkva, s jedinou výjimkou, kdy I. skupina místo letiště Tyranivka vzlétala ze základny Miropol.
Piloti II/JG 53 bránili města a objekty Východního Pruska, bojovali v Pobaltí a na jižním okraji Leningradu ze základen Neusiedel, Lemonsky, Kreuzburg, Alt-Schwaneburg (Vetsgulbene), Korovje Selo, Krussicha, Insterburg, Solcy, Spasskaja Polist' a Ljubaň.
Pobyt velitelství a I/JG53 na sovětsko-německé frontě náhle skončil: již 6. a 7. srpna opustily ukrajinské letiště Bílá Cerkva a vydaly se do Německa. Ke stažení II/JG 53 a III/JG 53 k odpočinku a doplnění došlo na začátku října 1941. Na západ Evropy se nejprve přesunula III/JG 53, která letiště Konotop opustila 4. října, o dva dny později ji ze základny Ljubaň následovala i II/JG 53.
Koncem listopadu 1941 obdržela JG 53 rozkaz k nasazení na Sicílii, aby se zúčastnila letecké ofenzivy Luftwaffe proti Brity obsazeném ostrovu Malta, nacházejícím se mezi Sicílií a severní Afrikou. Piloti perutě operovali proti britskému letectvu z letišť na Sicílii od 3. prosince 1941 do května 1942 a utrpěli přitom značné ztráty.
Na konci dubna 1942 se velení Luftwaffe rozhodlo převést jednu skupinu „pikových es“ ze Sicílie na východní frontu, aby kryla nadcházející útok Wehrmachtu na jižním křídle sovětsko-německé fronty. Byla vybrána I/JG 53, jenž se brzo nato ocitla v Německu. Přesun skupiny na východní frontu započal 27. května a již 29. téhož měsíce se stíhači I. skupiny usadili na letišti Kursk. Kromě této základny využívala letadla skupiny vzletové a přistávací plochy v Kolpně, Umani, Charkově, Taganrogu, Novyj Golaň, Frolov, Berjozka, Tusov a Pitomnik.
12. července došlo k dočasnému stažení I/JG 53 z fronty na týlovou základnu Luftwaffe. Na letišti Umaň obdržela skupina nové stíhačky Bf 109 G-2 a piloti měli devět dnů, aby si nový letoun plně osvojili. Po vítaném odpočinku následoval 31. července přelet na na letiště Frolovo, ležícího 150 km západně od Stalingradu a z něhož bylo k frontové linii jen několik desítek kilometrů.
Po těžkých bojích u Stalingradu se piloti I/JG 53 ocitli v neméně těžkých bojích s anglo-americkým letectvem nad Itálií a Rumunskem. Po ústupu z Rumunska se letouny skupiny stáhly do Maďarska, odkud začaly svádět beznadějný boj proti obrovským leteckým armádám anglo-amerického a sovětského letectva. Proti přesile něpřátelských sil tak mohla, po ztrátě většiny zkušených pilotů, nasadit v říjnu 1944 přicházející mladé nedávné absolventy leteckých škol, jejíž bojový elán nemohl nahradit nedostatečný výcvik a chybějící bojové zkušeností.
Zvláštnosti
Červený pás (prsten) se na přídích letounů JG 53 objevil místo obvyklého pikového esa jako znak hanby poté, co vrchnímu veliteli Hermannu Göringovi neušlo v průběhu bitvy o Francii, že Geschwaderkommodore Hans-Jürgen Erdmann von Cramon-Taubadel byl ženat s dívkou židovského původu Violou von Kaufmann Asse. s kterou se oženil 16. listopadu 1933.
Pikové eso se na své místo vrátilo po jmenování nového velitele v listopadu 1940 a na vzdor předchozí urážky si piloti, zejména III. Gruppe, zatřeli hákový kříž na ocasu svých strojů.
Pozoruhodností je, že existují fotografie letadel eskadry, u nichž je znak „Pik As“ vrácen na své místo již koncem srpna 1940...
Piloti
Prvním stíhacím letcem Luftwaffe vyznamenaným Rytířským křížem se stal velitel III/JG 53 Hptm. Werner Mölders, který byl dekorován 29. května 1940.
Zdroj: Kaminsky, O.: Poražená piková esa (https://proza.ru/2014/07/16/916)
Letadla
 |
| Messerschmitt Bf 109 K-4. Pilot Leutnant Ernst-Dieter Bernhard, Gruppenadjutant Stab III/JG 53, Kaufbeuren/Německo, 19. duben 1945. |
 |
| Messerschmitt Bf 109 G-4/Trop. Pilot Leutnant Ulrich Seiffert, 8./JG 53, Tindja/Tunisko, duben 1943. |
 |
| Messerschmitt Bf 109 K-4. Pilot neznámý, 9./JG 53, Otterfing/Německo, květen 1945. |
 |
| Messerschmitt Bf 109 K-4 W.Nr.332579. Pilot neznámý, 10./JG 53, Schleissheim/Německo, květen 1945. |
 |
| Messerschmitt Bf 109 G-14/U4. Pilotem mohl být Feldwebel Heinz Lupertz, 11./JG 53, Kirrlach/Německo, březen 1945. |
 |
| Messerschmitt Bf 109 K-4 W.Nr.332956. Pilot Oberfeldwebel Friedrich Scheer, 11./JG 53, Stuttgart-Kirrlach/Německo, březen 1945. |
 |
| Messerschmitt Bf 109 K-4 W.Nr.332402. Pilot neznámý, 11./JG 53, Prien/Německo, květen 1945. |
 |
| Messerschmitt Bf 109 G-14/AS. Pilot Unteroffizier Herbert Maxis, 13./JG 53, Nellingen/Německo, 1. leden 1945. |
 |
| Messerschmitt Bf 109 K-4 W.Nr.332709. Pilot Feldwebel Bruno Nüser, 15./JG 53, Stuttgart-Echterdingen/Německo, 13. březen 1945. |
