Jagdgeschwader 400 (JG 400) byla stíhací eskadra německé Luftwaffe za druhé světové války. Jednotka byla zformována v únoru 1944, se štábem (Stab) v saském Brandisu a dělila se na tři Gruppen (skupiny). Vyzbrojena byla výhradně přepadovými raketovými stíhačkami Messerschmitt Me 163 „Komet“ a stala se tak první jednotkou na světě vybavenou tímto typem letounu.
Historie JG 400 započala v březnu 1943, kdy byla v severoněmeckém Bad Zwischenahnu vytvořena experimentální jednotka Erprobungskommando 16, která měla za úkol taktické testování bezmotorové (kluzákové) verze letounu s označením Me 163A. Vedení Erprobungskomanda 16 bylo svěřeno Majoru Wolfgangovi Spätemu, který předtím sloužil u stíhací eskadry Jagdgeschwader 54.
V červenci 1944 byla verze s raketovým motorem Me 163B označena za schopnou nasazení a velením nově vzniklé JG 400 byl pověřen Major Späte. JG 400 byla jedinou jednotkou Luftwaffe, v jejímž rámci byl Messerschmitt Me 163 skutečně bojově nasazen. Me 163 měly sice extrémně vysokou stoupavost, jejich operační dosah byl však velmi krátký a Luftwaffe tedy byla nucena rozmísťovat jednotlivé Staffeln (letky) do přesně vymezených bodů, nad nimiž byl očekáván průlet spojeneckých bombardérů.
Ačkoliv byly Me 163 nasazeny v relativně velkém počtu, nepodařilo se jim jakkoliv vážněji zasáhnout do spojenecké vzdušné ofenzivy. Na konci války měly na svém kontě pouze 9 sestřelů spojeneckých bombardérů (z toho dva nepotvrzené), naproti tomu došlo ke zničení čtrnácti kusů Me 163 (ve většině případů se však jednalo o nehody při přistání). V dubnu 1945 byla jednotka rozpuštěna.
Geschwaderkommodore
Major Wolfgang Späte, 1. únor 1944 – březen 1945
 |
| Messerschmitt Me 163 B-1 W.Nr. 163100. Pilot Leutnant Hartmut Ryll, 1./JG 400, Brandis/Německo, 16. srpen 1944. |
 |
| Messerschmitt Me 163 B-1. Pilot Oberfeldwebel Wilhelm Josef Mühlstroh, 2./JG 400, Brandis/Německo, jaro 1945. |
 |
| Messerschmitt Me 163 B-1 W.Nr.191454. Pilot neznámý, I/JG 400, Brandis/Německo, 1945. |
